Organový koncert v kostele sv.Kateřiny

Dátum konania: 
pondelok, 10 september, 2018 -
16:00 do 17:00

PROGRAM:

John Stanley (1712-1786): Voluntary g-moll op.5, č.9

Tommaso Caccini (1580-1644): Exultate Deo       

Johann Sebastian Bach (1685-1750): Pastorale     F-dur BWV 590

Alessandro Scarlatti (1660-1725): O cessate di piagarmi

Johann Pachelbel: Partita Was Gott tut, das ist wohlgetan

Georg Friedrich Händel (1685-1759): Piangero, la sorte mia árie Cleopatry z opery Giulio Cesare

Dietrich Buxtehude (1637-1707): Chorální předehra Ach Herr, mich armen Sünder BuxWV 178

César Franck (1822-1890): Panis Angelicus

Matthias Weckmann (1617-1674): Magnificat Secundi Toni

Antonín Dvořák (1841-1904): Tři duchovní zpěvy op. 19b 1. Ave Maria, 2. Hymnus, 3. Ave Maris stella

 

 

Hana Blachutová (mezzosoprán) studovala zpěv na Konzervatoři Plzeň a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde byla její absolventskou rolí Polly Peachumová v  Žebrácké opeře Benjamina Brittena. Už během studií působila např. v operním sboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, Pražském filharmonickém sboru, Pražském komorním sboru, Komorním sboru Pražského rozhlasu, letních stagionách Opera Mozart ve Stavovském divadle nebo v Českém filharmonickém sboru Brno, s nímž vystupovala také jako sólistka (G. F. Händel: Mesiáš, W. A. Mozart: Mše C dur KV 66). Podílela se na řadě nahrávek vokální a filmové hudby. Od roku 2012 je členkou sboru Národního divadla v Praze. Věnuje se také pěvecké pedagogice na pražské ZUŠ Šimáčkova, kde je zároveň hlasovou poradkyní dívčího pěveckého sboru Radost Praha. Dále působí jako hlasová poradkyně pražského dětského sboru Kampata a věnuje se koncertní činností doma i v zahraničí.

 

 

Vladimír Kopáčik (varhany) se varhanní hře začal věnovat na Konzervatoři v Bratislavě, kde studoval hru na varhany a sborové dirigování. V roce 2010 nastoupil na studium varhanní hry na Akademii múzických umění v Praze, které ukončil v roce 2015 ve třídě prof. Jaroslava Tůmy. Po dobu studií koncertoval na Slovensku, v České republice i v zahraničí (Německo, Srbsko, Lucembursko, USA, aj.) V akademickém roce 2013/2014 absolvoval stáž studia varhan na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Stuttgart (Německo). Během studií se zúčastnil několika soutěží (Soutěž mladých varhaníků v Opavě, Súťaž študentov slovenských Konzervatórií, Mezinárodní varhanní soutěž duchovní hudby v polské Rumii, Mezinárodní varhanní soutěž v polské Łodz, Mezinárodní interpretační soutěž Pražské jaro). Kromě koncertní a liturgické varhanní činnosti se věnuje i klavírní hře a výuce. Momentálně vyučuje varhany na ZUŠ Šimáčkova, působí jako korepetitor dívčího pěveckého sboru Radost Praha a jako varhaník spolupracuje s orchestrem Národního divadla v Praze a Evangelickou církví augsburského vyznání v České republice.

 

 

Varhany novoměstského kostela sv. Kateřiny mají v kontextu českého varhanářství 18. století výjimečné postavení. Jejich konstrukční řešení je totiž v naší oblasti značně nezvyklé a lze se s ním setkat jen velmi zřídka. Nástroj tvoří dvě shodné skříně umístěné v rozích kůru pod úhlem 45°, přičemž každá skříň má pouze jediné pole píšťal přes celou svoji šířku. Podobná forma varhanního prospektu v českém barokním varhanářství prakticky neexistuje, zato je velmi častá v Itálii. V Čechách tímto způsobem stavěli své reprezentativní nástroje jen novoměstský varhanář Jiří Dvorský a jeho žák Martin Janeček, jejichž varhany můžeme najít kromě kostela sv. Kateřiny ještě v klášterním chrámu v Želivě a v kostele sv. Mikuláše v Českých Budějovicích (kde se zachovaly jen varhanní prospekty, vlastní nástroje jsou již nahrazeny novými) a v kostele sv. Haštala v Praze. Podobný (tzv. baldachýnový) prospekt s řezbou ve formě nařasené drapérie nad píšťalami mají varhany katedrály ve slovinské Lublani z roku 1733. Ty postavil Johann Franzisek Janeczek, který byl zřejmě v dosud neobjasněném příbuzenském stavu k autorovi varhan u sv. Kateřiny. Jednoznačně lze však soudit, že tato varhanářská rodina tvořila pod silnými italskými vlivy. Opticky je možné nástroj vnímat jako českou parafrázi italských protějškových varhan, obvykle umisťovaných na dvou protilehlých kůrech. Stavbu varhan u sv. Kateřiny začal Martin Janeček roku 1734, dokončil je však v roce 1741 Jan Starck. Řezbářská výzdoba není zcela jednotná. Zatímco draperie nad píšťalami, andílci s hudebními nástroji, mřížky ve varhanním postamentu a další detaily odpovídají 1. polovině 18. století, v polích pod píšťalami jsou paprskovité květy a festony listů, který by mohly pocházet až z přelomu 18. a 19. století. Nasvědčovalo by to úpravám nástroje v době po jesefinských reformách. Tehdy byl totiž kostel uzavřen a byly zcizeny některé píšťaly. Na přelomu 19. a 20, století došlo k přestavbě a zvukovému přizpůsobení hudebnímu romantismu. Některé rejstříky byly nahrazeny novými, což poněkud porušilo celkový barokní zvukový obraz nástroje. Varhany mají přibližně 800 píšťal rozdělených do 16 rejstříků. Levá skříň ( při pohledu z chrámové lodi) obsahuje píšťaly obou manuálů a je do ní také vestavěný hrací stůl. Pedálové rejstříky jsou v pravé varhanní skříni.